Sekunda na dubnových exkurzích

První dubnový týden naše třída podnikla dvě objevné výpravy. V pondělí 3. 4. 2023 jsme vyrazili do Prahy na výstavu s názvem Mistři renesance. Již samotné umístění galerie Mánes je působivé, na ostrůvku omývaném klidně tekoucí Vltavou a na dohled Pražský hrad, Národní divadlo i Vyšehrad. Výstava je uspořádána velmi poutavě, a přestože všechna vystavená díla jsou jen replikami velkých mistrů, nikoho nenapadne  o tom ani na chvíli přemýšlet. Shromáždění světoznámých děl na jednom místě působí tak silně, že každý, kdo vstoupí do výstavní síně, je náhle zcela ponořen do moře umění a naprosto uchvácen proplouvá mezi díly Da Vinciho, Michelangela, Botticelliho a Raffaella. Na malém prostoru jsme se tak mohli seznámit s více než padesáti uměleckými skvosty z dvanácti galerií světa. Některá díla jsou dokonce veřejnosti běžně nepřístupná. Zblízka jsme si prohlíželi sochu Davida a obrazy – například  Monu Lisu, Zrození Venuše či Sixtínskou madonou.  Naše třída měla navíc zážitek z výstavy umocněný poutavým výkladem našeho pana profesora. Ostatní návštevníci mohou využít nabídku galerie k audioprohlídce s namluveným komentářem.

Druhý den  jsme vyrazili objevovat historii našeho města Říčan. A přestože by se mohlo zdát, že Říčany známe dobře a nemůže nás nic překvapit, opak byl pravdou. Zastavili jsme se na břehu Mlýnského rybníka a pozorně si prohlíželi město nad námi. Upravené zahrady svažující se k vodě a historické budovy vypadají opravdu zajímavě. Samozřejmě  jsme se zastavili u hradu a připomněli si jeho historii spojenou s Ondřejem ze Všechrom, komořím krále Přemysla Otakara II. a zakladatele rodu pánů z Říčan. Po  období husitských válek bohužel hrad už jen pustl. Lidé z okolí jej dokonce postupně  rozebírali na stavbu svých obydlí, a tak si dnes můžeme prohlížet  již jen dochovanou studnu, zbytky stěn paláce a hranolové věže. Všechny nás také velmi zaujala zmínka o  první říčanské katovně, která stávala v podhradí na místě zvaném Spilka. Říčanské právo prý bylo dle historických pramenů velmi přísné. Na Masarykově náměstí jsme si prohlédli mariánský sloup a navštívili původně gotický kostel sv. Petra a Pavla, později přestavěný v duchu raného baroka.  Pan profesor nás ale upozornil, že v boční kapli  můžeme vidět zbytky gotických fresek. Na její klenbě  jsou symboly čtyř evangelistů: anděl (Matouš), lev (Marek), býk (Lukáš) a orel (Jan).  Procházka to byla sice krátká, ale opravdu zajímavá. Protože  počasí bylo ten den velmi chladné, rozhodli jsme se na závěr se ohřát v kavárně Café Gusto. A tak jsme při popíjení horké čokolády ještě diskutovali o historické budově mýta, kterou jsme odtud měli jako na dlani.

[Elen Cimprichová, sekunda]