3. ledna jsme s naším seminářem dějin umění navštívili nejdříve kostel svatého Cyrila a Metoděje v neorománském slohu. Když jsme se ocitli v jeho blízkosti, oslnila nás jeho velikost a krása. Nejdříve jsme si ho prohlédli zvenčí a potom jsme obdivovali jeho vnitřní výzdobu, sochy, výjevy na dveřích … Zšeřelý interiér dodával oltáři jakýsi tajemný nádech.
Poté jsme se vydali do Kooperativy na výstavu Mařákovců. Expozice byla zajímavá nejen obrazy samotného Mistra Mařáka, ale i díly jeho studentů. Pod jeho vedením totiž vznikla silná generace malířů, kteří se věnovali krajinomalbě. Mařák je nejprve učil kresbě uhlem a teprve po roce studia se začínali věnovat samotné malbě. Zajímavé bylo tedy i sledovat vývoj jejich tvorby v čase.
Viděli jsme tady díla Aloise Kalvody, Antonína Slavíčka nebo Otokara Lebedy. Mně osobně se asi nejvíce zalíbilo dílo „Na staré hoře“ od Františka Kavána, ale byla jsem uchvácena i dalšími díly. Bylo až neskutečné, jak věrně byli schopni malíři zachytit stromy, trávu, kameny ale i vodu.
Některé z obrazů měly až snový nádech, ale krajina na všech byla okouzlující. Dnešní výstavu jsem si velmi užila a malířům, kteří malovali tyto obrazy, patří můj obdiv.
[Julie Moravcová, septima A]