Letošní školní rok nezačal vůbec špatně. Konec prázdnin a začátek povinností v nás obvykle vyvolávají rozporuplné pocity, ale letos jsme hned na začátku září vyjeli na interaktivní výstavu s názvem Město jako přízrak / pražské inspirace Jaroslava Foglara. Výstava se konala v domě U Zlatého prstenu na Starém Městě a byla, jak jinak, věnována především Rychlým šípům Jaroslava Foglara. A byla úžasná. Moc fajn také bylo, že jsme přes prázdniny měli od našeho pana profesora Růžičky doporučeno přečíst si knihu Záhada hlavolamu, takže nás atmosféra výstavy okamžitě pohltila. Nechápu, jak to tvůrci dokázali, ale procházeli jsme kolem opravdových oprýskaných zdí počmáraných křídovými nápisy. Kolem nás bylo šero, jen olejové lampy vrhaly dlouhé strašidelné stíny našich postav. Na chvíli jsme měli všichni pocit, že jsme se vrátili v čase. Když jsme se proplétali úzkými klikatými uličkami, dvorky a plácky, cítili jsme skutečného ducha temných pražských zákoutí třicátých let. Největší dojem na mě ale udělala část se stokou, kde nakonec skončil ježek v kleci i s plány Jana Tleskače na konstrukci létacího kola.
Byl to moc hezký zážitek. Moc nás bavilo zahrát si na pátrače po starých časech a už se těšíme, co nás čeká příště. [Elen Cimprichová, sekunda]
