Je to již dávno, když jsem se setkal ve školním roce 2020/2021 na MKG se studentkou tehdejší kvinty Barborou Horákovou :-). Počítání let nechám na povolanějších a spíše se zaměřím na cestu této studentky v oblasti historie. Na počátku byla Bářina kladná reakce na mou výzvu, aby studenti neznali historii pouze ze školy a podívali se do svých rodinných příběhů. Proto již v kvintě se naše síly protnuly v příběhu jejího pradědečka Valtra Grossmanna, kterého představila svým spolužákům při hodinách dějepisu.
Od té doby se stala „terčem“ mých pobídek a nabídek k aktivitám více či méně přesahujícím studium dějepisu na gymnáziu (účast na dějepisných olympiádách okresního či krajského formátu, mezinárodní dějepisné soutěže gymnázií, soutěže Lidice 21 atd.). Pomyslným vrcholem (doufám, že nikoli v případě Báry absolutním) se stala její účast na mezinárodní soutěži EUSTORY, kam se přihlásila s tím, že ji povedu celou soutěží jako vedoucí či tutor.
Bára překonala všechny nástrahy soutěže a zpracovala (spolu se svým bratrem) hlouběji příběh zmíněného Valtra Grossmanna a postoupila mezi deset nejlepších prací. Svou práci měla obhájit v Ostravě 22.9. 2023 před komisí.
Musela tedy mj. překonat také nástrahy cesty z Banátu v Rumunsku do Ostravy. Vše se díky náklonným lidem pro tuto akci podařilo a Bára se svým bratrem byli vyhlášeni jako druzí. Obdrželi věcné i finanční ceny.
Především si myslím, že obdrželi cenu za svou činnost spojenou s natočením dokumentu a odvahou se pustiti do nejednoduchého a kontroverzního příběhu jejich rodiny.
Domnívám se, že Bára může být chápána jako následováníhodná především svým zápalem a schopnostmi zaujmout se pro věc bez ohledu na obor lidské činnosti.
[PhDr. Martin Hemelík]