V úterý 18. dubna jsme vyrazili na Pražský hrad. Počasí nám moc nepřálo a třída z toho nebyla zrovna nadšená.
Když jsme vcházeli do areálu Pražského hradu, zastavovali jsme se u některých památek. Zaujaly nás základy nejstaršího kostela Hradu a pak původní románské kvádříkové zdivo. Podle jaho nazlátlé barvy není divu, proč se městu přezdívalo ,,Zlatá Praha“. Později jsme došli až ke krásné bazilice sv. Jiří. Byla postavena v románském slohu, ale průčelí a kaple jsou ve slohu barokním. Vešli jsme dovnitř a ihned nás zaujala sdružená okna po stranách stavby, kam prý na mši chodili řeholnice z kláštera vedle baziliky. Klášter sv. Jiří byl nejstarší ženský klášter v Čechách, založený Mladou, dcerou Boleslava I. Potom jsme vystoupali schody k oltáři, nad němž bylo vyobrazení sv. Jiří, jak zabíjí draka. Pohlédli jsme poté k hrobu sv. Ludmily, kde se na zdi pyšnila její freska. Sestoupili jsme dolů k hrobce Vratislava I. Vypadala jako zdobený domeček. Navštívili jsme také přistavěnou kapli sv. Jana Nepomuckého, kde pan profesor vyprávěl Janův příběh.
Po svačině jsme se posunuli k slavnému gotickému Svatovítskému chrámu. V dešti se nám velmi zalíbily chrliče, z nichž na nás stříkala voda. Vevnitř jsme obdivovali dílo Matyáše z Arrasu a Petra Parléře, zkoumali jsme výšku a klenbu katedrály a hlavně obdivovali vitráž Alfonse Muchy zobrazující příběh Cyrila a Metoděje. Poté jsme si prohlédli hroby českých králů a hrob sv. Jana Nepomuckého, který celý zářil stříbrem. U každé památky jsme měli poutavý výklad našeho pana profesora a asi můžu mluvit za všechny, když řeknu, že byl tento den opravdu zajímavý.
[Klára Záhorszky]
