Celá exkurze se mi velmi líbila. Pan průvodce i paní, přednášející úvodní prezentaci, odvedli skvělou práci. Akorát poslední průvodkyně byla velmi nepříjemná. Jsem ráda, že jsem mohla více pochopit, čím si museli projít lidé v tehdejší době. Pro mě bylo silným momentem, když jsem viděla celé stěny popsané jmény dětí, které umřely, a když jsem slyšela jejich příběhy, které nám průvodce vyprávěl.
/Chloé Timlin, sexta/
Nejvíce mě udivila místnost, která sloužila jako vězení pro ty, kteří porušili pravidla. Prostor byl extrémně malý, bez světla a základních potřeb. To, kolik lidí sem dali, mě vážně překvapilo. Další věc, která mě velmi zaujala i před rokem, kdy jsme Terezín poprvé navštívili, byly obrázky každodenního života v Terezíně. Ty mi přišly z celé prohlídky nejzajímavější a mrzí mě, že jsme u nich nestrávili delší dobu.
/Klára Zahorszky, kvinta/
Jeden z nejsilnějších zážitků z Terezína byla ukázka obrázků znázorňující život v terezínském ghettu, namalovaných židovskými dětmi. Obrázky znázorňovaly strašné životní podmínky a zvěrstva, která se ve městě za války děla. Dále mnou otřásly počty lidí, kteří byli buď převezeni do vyhlazovacích táborů převážně na východě, nebo kteří ztratili svůj život přímo v Terezíně. Nejsilnějším zážitkem ale byla
jednoznačně návštěva krematoria, ve kterém byly spáleny tisíce těl bez řádného pohřbu, aby se zakryla všechna zvěrstva, která se v Terezíně stala.
/Adam Strnad, kvinta/
