Za Medkem do trní NG

Seminaristé dějin umění navštívili 30. září s panem profesorem Růžičkou jednu ze tří částí výstavy Nahý v trní. V prostoru Valdštejnské jízdárny jsou chronologicky uspořádána díla Mikuláše Medka, navíc místy obohacena srovnáním s ukázkami odpovídajícího stylu od jiných českých i zahraničních autorů. Medkova tvorba je všeobecně velmi sdělná, každý obraz je s to odvyprávět zájemci příběh, v němž se mísí historie společnosti s hnutími malířova nitra, nicméně věřím, že zde nebudu hovořit pouze za sebe: poskytnutý výklad pana Růžičky odhalil četné postřehy a zajímavé skutečnosti, které celkový požitek významně obohatily. Kromě rozměrných maleb je zde vystaven též Medkův příspěvek literární ilustraci, z nejznámějších například k Werfelově Písni o Bernadettě nebo Holanově Babyloniace. Dlužno také vzpomenout metaforu trní – konstrukce železných tyčí, doprovázející celou instalaci. Za svou osobu mohu prohlásit, že návštěva byla inspirativní a Národní galerie nabídla pestrý studijní i zábavně obohacující materiál.

AN (7. A)