Adaptační kurz – prima

 

Překonávání nových výzev a dobrodružství pana Müllera

Tohle září jsme jeli s mou novou školou na adaptační kurz, abychom se lépe poznali. Těšila jsem se, ale když jsme přijeli po polní cestě na místo, vydechla jsem nadšením: „To se mi snad zdá, je to tu jako na hradě!“

Tento adapťák byl zcela výjimečný, protože jsem na něm překonala spoustu svých životních výzev. Například jsem vylezla na sedmipatrovou věž po žebříku, i když mám ohromný strach z výšek. Také jsme jezdili na raftech. Moc nás to bavilo, jenom nám vadilo, že na nás kluci pořád stříkali hodně špinavou vodu. „Nechte toho,“ křičeli jsme na ně vytrvale, „jsme tu všichni mokrý!“ Ten večer nám bylo špatně. Mě pálily oči a kamarádku Verču svědělo celé tělo, všichni jsme si mysleli, že je to po té vodě. Pomohl nám pan Müller z americké komedie, kterou jsme sledovali. Smích nás úplně vyléčil!

Adapťák byl super, škoda že uběhl tak rychle. Zjistili jsme také, že ne každá krabice v autobuse je odpadkový koš. Po návratu jsme se totiž dozvěděli, že to byla lednička!

Alice Zelenková (prima)

 

Adaptační kurz

Nedávno strávila naše třída část týdne na adaptačním kurzu. Už od začátku jsme se všichni moc těšili na tři dny společného dobrodružství a her. Počasí sice nebylo nejlepší, ale to nás nijak netrápilo.

Všechny tři dny se moc povedly. Nejvydařenější byl však ten druhý. Nenarušoval ho totiž příjezd ani odjezd, a tak jsme i vše mohli pořádně užít. Dopoledne jsme vyzkoušeli vysoká lana. Vypadala nebezpečně, ale všem se moc líbila. Odpoledne jsme si zastříleli s paintballovými zbraněmi a čekal nás raft. Bylo dost chladno, a tak jsem měl trochu strach. Naštěstí vše dobře dopadlo a nikdo do studené vody nespadl. Zajímavým zážitkem bylo i pouštění vajíčka s padákem. Když se nerozbilo, dostali jsme odměnu. Po setmění jsme pořádali noční průzkum s baterkami. Jeden ze spolužáků díky tomu zachránil promrzlou žabku, což bylo moc dobře. Na úplný závěr jsme ještě zhlédli zábavný film a pak už se přiblížila večerka a museli jsme honem do postelí.

Program byl podobně nabitý po celou dobu a na nudu nám tak rozhodně nezbýval čas. Určitě budeme na naše první chvíle s novou třídou moc rádi vzpomínat. Jen škoda, že to bylo tak krátké.

Adrian Nardelli (prima)